*PLEMENA*

Mainská mývalí

23. května 2010 v 9:21 | B@rushk@

Mainská mývalí


Mainská mývalí je mohutné plemeno s hranatým obrysem hlavy a velkýma ušima, s širokým hrudníkem, silnou kostrou, dlouhým, pevně osvaleným hranatým tělem a dlouhým vlajícím ocasem. Kocouři mají na rozdíl od koček velmi silnou, svalnatou šíji.
Tělo je dlouhé, se silnou kostrou a silným hrudníkem. Je pevně osvalené a působí dojmem síly. 
Končetiny jsou středně dlouhé, silné a tvoří s tělem pravý úhel. Tlapky jsou velké a kulaté, s chomáčky chlupů mezi prsty.
Ocas má být nejméně stejně dlouhý jako tělo od lopatek ke kořeni ocasu. V nasazení je široký, sbíhá se do špičky s plnou dlouhou, vlající srstí. Osrstění ocasu je bohaté a vždy volně vlající.
Hlava je hranatá, čelo jemně klenuté, lícní kosti jsou vysoko posazené a dopředu vyklenuté. Uši jsou velké, v nasazení široké a mírně se sbíhající ke špičkám. Rysí štětičky jsou žádoucí. Chomáčky chlupů v ušních boltcích přesahují přes zevní okraj uší ven. Oči jsou velké, daleko posazené od sebe. Jsou lehce oválné, ale ne ve tvaru mandle. Když jsou plně otevřené, působí kulatým dojmem. Je povolena jakákoli barva očí. Žádoucí je, aby byly jasné.
U tohoto plemene jsou uznány jakékoli přírodní barvy a kresby kromě čokoládové, skořicové, lilové a plavé barvy a siamského a barmského ředění. Měděné, zlaté a zelené oči jsou povoleny u všech barevných variet. Mezi barvou očí a zbarvením srsti neexistuje žádná vazba. Zcela dospělí kocouři mívají obvykle větší a širší hlavu než kočky, jsou mnohem mohutnější a jsou typickými představiteli tohoto nádherného přírodního plemene. Mainská mývalí kočka dospívá mnohem později než jiná plemena

Birma

23. května 2010 v 9:18 | B@rushk@


Birma


Birma patří do skupiny koček s polodlouhou srstí s odznaky. 
Hlava je krátká, klínovitá, s klenutým čelem a lehce prohnutým profilem. Nesmí mít podobu perské hlavy se stopem ani nesmí být zašpičatělá. Tváře jsou plné a zakulacené. Brada je silná. Nos je středně dlouhý bez stopu, pouze s lehkým prohnutím. Uši jsou poměrně malé se zakulacenými špičkami. Jsou lehce skloněné kupředu a na hlavě nejsou posazené příliš zpříma. Oči jsou oválné a mají vždy modrou barvu; čím tmavší odstín modré, tím lépe je kočka hodnocena.
Tělo je poněkud delší, protáhlé, na nízkých a silných nohách. Kocouři musí být masivnější než kočky. 
Končetiny jsou krátké a silné, zakončené zakulacenými tlapkami. Bílé zbarvení tlapek, nazývané ponožky, je pro toto plemeno nejcharakterističtějším znakem. Důležité je, aby byly ponožky stejnoměrně dlouhé a aby byla bílá barva symetrická vždy na obou předních nebo na obou zadních končetinách, nejlépe však na všech čtyřech. Pokud je bílá barva ponožek příliš vysoko na předních či zadních nohou, je to vada, která vylučuje udělení certifikátu (titulu). Další charakteristikou birem je akromelanické (siamské) zbarvení, které kontrastuje se světlou barvou těla. Srst je polodlouhá, hustá, s hedvábnou texturou a málo vyvinutou podsadou. V obličeji je krátká, na tvářích se pozvolna prodlužuje a přechází do plného límce. Na hřbetě a bocích je dlouhá. Je lesklá, s hedvábnou texturou. Chybou jsou čistě bílé nebo barevné skvrny na hrudi nebo břiše. Límec je bohatý, ocas huňatý a silně osrstěný.
 
 

Reklama