*KOČIČÍ NEMOCE*

Infekční onemocnění koček III.

29. března 2010 v 20:21 | B@rushk@

Infekční onemocnění koček III.

Syndrom získané ztráty imunity

Tuto obdobu lidského AIDS způsobuje virus, který najdeme v literatuře pod zkratkou FIV. Také tento virus je druhově specifický a tak se nikdo nemusí obávat nákazy. Projevy onemocnění vyplývají ze ztráty imunity a jeho průběh je pomalý. Protilátky proti viru lze odhalit krevním testem, vakcíny již byly uvedeny na trh v USA.

Vzteklina

Tato závažná virová choroba není specifická jen pro kočky, může jí onemocnět i člověk a všichni savci. Jedná se o infekci nervového systému včetně mozku, která vždy končí smrtí. Přestože se v oficiálních statistikách uvádí, že v ČR již 30 let žádný člověk vzteklinou neonemocněl, jedná se o natolik závažné onemocnění, že není možné její prevenci zanedbávat. Pro kočky, které se zúčastňují výstav je očkování povinné, stejně jako pro kočky,které překračují naše hranice. Je také nutné nechat očkovat všechny kočky s volným výběhem ven.
mY BLOGÍSEK

Infekční onemocnění koček II.

29. března 2010 v 20:19 | B@rushk@

Infekční onemocnění koček II.

Kočičí leukóza(leukemie).

Tuto nemoc způsobuje rovněž virus, který je v odborné terminologii označován jako FeLV (Feline Leukose Virus). Virus proniká do chromozomů buněk, kde může setrvávat bez projevů měsíce až roky.Při oslabení organismu (infekce,březost) se nemoc projeví. Projevy leukózy jsou dosti různorodé-zhoubné nádory, leukemie,chudokrevnost a snížení obranyschopnosti organismu.Klinický průběh se podobá průběhu lidského získaného syndromu ztráty imunity(AIDS). Postižená zvířata se těžko uzdravují z banálních infekcí, mají dlouhodobě špatnou kondici zdánlivě bez nějakého důvodu. Virus se šíří přímým kontaktem mezi zvířaty a z matky na plod.Jeho přítomnost byla zjištěna v krvi i slinách nemocných zvířat.Přítomnost protilátek proti viru lze zjistit testem ze slin i z krve(ten je přesnější). Postižené kočky se vyřazují z chovu i hromadných akcí(výstav). Protože se virus šíří i pohlavním stykem, mnoho chovatelů vyžaduje před krytím provedení tohoto testu. Proti leukóze lze očkovat pouze v případě negativního testu na přítomnost protilátek. Také tato kočičí nemoc je na člověka nepřenosná.
Kočička

Infekční onemocnění koček I.

29. března 2010 v 20:18 | B@rushk@

Infekční onemocnění koček I.

Panleukopenie-kočičí mor.

Tuto nejdéle známou infekční chorobu koček způsobuje virus.Stejně jako další typické kočičí virózy není kočičí mor přenosný na jiné druhy zvířat a ani na člověka.Touto chorobou však mohou onemocnět všichni příslušníci čeledi kočkovitých.Kočičí mor je velmi nebezpečný a neočkované,zejména mladé kočky na něj prakticky vždy uhynou.Infekce se šíří převážně vzduchem a má inkubační dobu 2 až 10 dní.Projevuje se jako těžký zánět sliznice,žaludku a střev.Nemoc někdy mívá tak rychlý průběh,že kočka uhyne do 24 hodin.Nejvýraznějším příznakem kočičího moru jsou silné,mnohdy krvavé průjmy,při kterých se odlupuje střevní sliznice,jejíž cáry nalézáme ve stolici.Průjmy vedou k rychlému odvodnění organismu a porušení jeho vnitřního prostředí.Léčba spočívá v podávání antibiotik a zavodnění organismu infuzemi.Naštěstí máme k dispozici spolehlivé očkovací látky,kterými můžeme očkovat koťata již od věku 6 týdnů a není tedy nutné kočky tomuto velkému riziku vystavovat.
Kočičičinka

Jak předcházet nemocem koček?

25. března 2010 v 19:45 | B@rushk@


Jak předcházet nemocem koček

Je všeobecně známo,že včas rozpoznanou nemoc je možné léčit úspěšněji než nemoc pokročilou. Nejdůležitějším momentem zdravotní prevence je proto dostatečná pozornost, věnovaná všem zvířatům v chovu, aby neunikly právě počáteční příznaky. Jednou měsíčně kočku systematicky prohlédněte.
Zkontrolujte stav ústní dutiny, uší, srsti a řitního otvoru. Zvlášť nápadné mohou být různé výtoky z očí a uší. Při nemocech uší kočka často třepe hlavou a usilovně je škrábe. Častým nálezem v tlamě je zubní kámen a zánět dásní. Kvalitu a frekvenci vyměšování kontrolujeme při úklidu kočičí toalety. Při napadení parazity nemusíme však v trusu nic vidět-jejich častým projevem bývá takzvané sáňkování, kdy si pro svědění kočka otírá konečník o podlahu. Při kontrole srsti můžete objevit jak různé parazity, tak i projevy kožních nemocí. Jednou z nejnepříjemnějších je kožní plíseň, pro niž je typické silné svědění a vypadávání srsti na postižených místech.
Mezi důležitá preventivní opatření patří důsledná hygiena v chovu, dále pak karanténa koček, které byly na výstavě a u nově zakoupených koček. Dvojnásob to platí v případě, kdy jsme se ujali nalezené kočky. Při připouštění koček žádejte vždy zdravotní osvědčení a potvrzení o očkování.

Čím se může kočka otrávit???

23. března 2010 v 18:35 | B@rushk@
O šáchoru a jedovatých rostlinách
Najednou mi tahle rostlina připadala velice povědomá. A aby ne, když je to přesně ta, kterou mám venku v květináči ! :-)))
Rozdíl je ale v tom, že ta naše má oproti Dumčině obří rozměry, proto jsem si té podobnosti dříve nějak nevšimla. Tak jsem už nelenila , rostlinu šla hledat ve svých různých knížkách a nakonec ji našla v české knížce "Zelený domov". Tam je o šáchoru dokonce povídání téměř na dvě strany a shoduje se sinformacemi pana Kamila (Dumka '99).
Dixie ve větvích cesmíny (10 kB)
Dočetla jsem se, že šáchor dorůstá do výše 1,5 m a je to bahenní rostlina, původem z Afriky. Jako vodní kytku jsem si jí také asi před třemi lety koupila do našeho maličkého jezírka. Šáchor se ale začal velice rychle rozrůstat a jeho kořeny brzy dusily lekníny a ostatní vodní zeleň v jezírku.
Z původního malého trsu rychle vyrážely nové stonky, ty vzrostlé se ohýbaly, lámaly a hnězdice listů pak v krátké době zapustily ve vodě kořeny. Několikrát jsem celý šáchor vytáhla z vody (vážil snad tunu!) a pracně pilkou odřezala část mohutné spleti kořenů.
Šáchor se ale rozrůstal dál :-(.
Tak jsem si letos zjara koupila ohromný květináč, do kterého jsem čerstvě seříznutý šáchor vtěsnala a zalila vodou. Zdá se, že tím nijak neutrpěl, roste si dál, ale jeho růst (hlavně co do šířky) je přeci jen omezen. Jen musím tak každý třetí den do květináče dolít nejméně dvě konve vody, která se jednak vypařuje a jednak z ní šáchor žije, takže jí i hodně "vypije". Žádná hlína v květináči není, ani do ní nepřídávám žádné hnojivo, šáchor si roste jen z vody.
Šáchor v jezírku (14 kB)
Po přečtení té páteční Dumky jsem šla hned ven, ustříhla tu nejmladší korunku listů a nabídla ji kočkám. Smoky neprojevila zájem vůbec, Dixie se pokusila do lístků párkrát kousnout, ale moc jí to nešlo, tak toho nechala. Asi i tyhle mladé listy už na ní byly moc tuhé a ostré.
Ani jedna z koček ale na velké okusování jakékoli zeleně moc není. Stačí jim, když venku okusují obyčejnou tuhou trávu (takovou, co se na ní dá pískat!),což zřejmě potřebují k pročištění žaludku, jelikož ty kousky většinou zase brzy vyzvrací. S chutí se také občas "pasou" na trávníčku naklíčené kočičí trávy, myslím, že je to docela obyčejný ječmen.
Jsem tomuto jejich nezájmu o "zahradní flóru" docela ráda. Podívala jsem si totiž poctivě na všechny webové stránky, na které pan Labudek upozornil. Tam jsem zjistila, že dobře 70% jmenovaných květin a rostlin, které jsou pro kočky a psy jedovaté jsem buď kdysi měla, nebo stále mám v domě a na zahradě. Naštěstí jsem ani s naší dřívější kočkou, ani s těmi současnými zatím nemusela běžet k lékaři pro pomoc při otravě.
To ovšem neznamená, že jmenované rostliny jedovaté nejsou a vůbec to neberu na lehkou váhu. Je to také důvod, proč nechci zasadit na zahradě krásný, ale jedovatý oleandr. Velmi se mi líbí, tady se mu dobře daří a ráda bych ho na zahradě měla. Ale příliš často jsem slyšela o tom, jak je kočkám nebezpečný. Ovšem jedovaté prý jsou i bobulky cesmíny (holly tree).
Na zahradě máme dva veliké keře cesmíny, které zjara dlouze kvetou, omamně voní a jsou obsypané včelami a čmeláky. Zralé, rudé bobulky pak vydrží na větvích celou zimu (je to anglický symbol vánoc) a časně zjara pak padají na zem. Kočky jim ale vůbec nevěnují pozornost, ani jednou jsem jim nemusela bobulku páčit z pusy.
Ptákům tyto červené kuličky naopak chutnají moc a s chutí je klovou. Takže nevím, jak to, že pro kočky mají být bobulky jedovaté, ale ptákům nevadí? Určitě je ale lepší, být v tomto směru ve střehu, protože k nečekané otravě bohužel dojít může.
Irský tis (10 kB)
Osobně jsem slyšela o dvou případech. Za našeho pobytu v Anglii, přítelkyně naší paní domácí přišla o koně. Našla ho mrtvého ve výběhu a teprve pitva ukázala, že snědl několik bobulek krásného, ale vysoce jedovatého stromu Yew, který rostl kus za ohradou a kůň se k němu natáhl.Zelenec - anglicky spider plant (8 kB)
Vím, že tento keř/strom roste i v Čechách, jmenuje se tis. Říká se mu také japonský nebo irský tis, latinské jméno má Taxus cuspidata, ten evropský druh je Taxus baccata.
Druhá tragedie potkala před léty jednoho manželova kolegu, který našel v boudě na zahradě mrtvého svého basseta. Protože se krátce před tímto neštěstím nepohodl se svým sousedem, domníval se, že ten psa z pomsty otrávil a zažádal si o pitevní rozbor.
Výsledek ale ukázal, že pes měl v žaludku listy reveně (rebarbory), která jim mohutně rostla v rohu zahrady a nikoho vůbec nenapadlo, že by její listy mohly být pro psa smrtelně jedovaté. V době, kdy jsem toto smutné povídání slyšela, reveň mi také zrovna rostla na zahradě. Samozřejmě jsem pak o to bedlivěji sledovala naši tehdejší kočku, jestli jí ty velké listy nepřitahují. Zde na jihu se rebarboře naštěstí (nebo bohužel - mám jí ráda) nedaří.
Myslím si ale, že takovéhle příhody jsou spíše vyjímkou a člověk musí u svých zvířecích miláčků trochu spoléhat na jejich čich, nebo spíše pud, který je varuje, aby se té které rostliny sami vyhnuli.
Věřím, že ve volné přírodě se tak také děje.
Marie Crossette, USA
P.S.: Sice nepíši nic o zelenci, ale přikládám jeho obrázek, kdyby ho někdo neznal :-).
Smoky okusuje naklíčené zrní (8 kB)
 
 

Reklama